neděle 13. března 2016

Sněhem nesněhem až k zamrzlým jezerům v Rocky Mountains

Ráno vstanem a co na nás nečeká. Z okna motelu máme nádhernej výhled na hory Colorada, který jsme včera díky tmě ani neviděli. Je to fakt hezký a tak s chutí pokračujeme do recepce na snídani, kde se pořádně natláskáme, aby nám to vydrželo na co nejdelší čas. Na cestu si ještě vemem sušenky s chedarem a burákovým máslem a alou na výlet. Teda ještě předtím musíme natankovat a já se chopím své oblíbené činnosti, a tou je umývání předního skla.

Když něco dělám, tak pořádně!

Při vstupu do národního parku Rocky Mountains koupíme Annual Pass za 80 dolarů, což je opravdu výhodná koupě. S tímhle pasem pak můžete cestovat po
více než 2000 parcích a přírodních památkách v USA po celý rok. A co víc, stačí pouze jeden pro celou osádku vozu! Kdybychom měli kupovat vstupný do každýho parku zvlášť, tak se nedoplatíme. Rozhodně nákup tohohle pasu doporučuju, podrobnější info zde.

Jedem dál vstříc dalším dobrodružstvím

Pak už zaparkujeme a vydáme se na naši první pěší výpravu. Všude je ještě spousta sněhu a obuv většiny z nás není úplně horská, ale i tak to všechno zvládnem. Zamíříme k jezeru Bear lake, který je asi největší turistickou atrakcí (možná proto, že je nejblíž k parkovišti). Jelikož je jezero úplně zamrzlý, přejdem ho po ledu až na druhou stranu, kde se ještě vyfotíme s ledopádem.


Skupinovka pod ledopádem




Pak už pokračujeme dál směrem k dalším jezerům a po cestě vylezem na menší skalku, kde si uděláme několik panoramatických fotek, protože ty výhledy fakt stojí za to. Míjíme Dream lake a štrádujeme si to až k Emerald lake, které je (pro mě bohužel, pro některý možná bohudík) naší finální destinací.

Rocky Mountains zahalený v mracích

Na pokraji skály ... a sil

Naše cesta by měla pokračovat ještě dál, ale už je bohužel dost hodin a největší problém je to, že značená cesta není vůbec vyšláplá, takže bychom se museli brodit asi metrovou vrstvou sněhu. Jedinej dobrodruh, kterej by do toho se mnou šel je Vilda. Ten má ale nemocnej kotník a všechny tyhle výlety s náma obchází s nohou v dlaze. No nic, musím se spokojit s fotkou na kládě a cestou zpátky.

Posádka na kládě

Detail zmrzlýho jezera

Ta je ovšem neméně zajímavá, protože to pěkně klouže. Překřtíme naši skupinu na sliding team a klouzáme si to dolů. Kamča dokonce i spadne, avšak není to nic vážnýho, spíš z toho máme legraci a začneme natáčet videa s tím, jak všichni balancujeme na sněhu, až někdy třeba dobalancujeme až k zemi.
A už se řítíme k zemi                               S Kamčou na vrchol

Když se tímto zajímavým způsobem dostaneme až k parkovišti, zjišťujeme, že naše plánovaná cesta je kvůli sněhové pokrývce uzavřená a jsme tak nuceni se vrátit do Estes Park a odtud pokračovat po I70 do Glenwood Springs. Tam máme zabookovanej motel. Majitelem je sympatický Rus a cena za ubytování odpovídá naším východoevropským poměrům, takže jsou obě strany spokojeny.

Naše oblíbená činnost

Dostaneme dva pokoje, pro dva a čtyři lidi. Holky zůstanou spolu a já musím ke klukům, což však vůbec nevadí, protože stejně skoro celou noc strávíme u holek zpíváním a hraním na kytaru. A tak zakončujem další bájo den našeho výletu.

Zatanči jako se okolo ohně tančí


Ubytování: Booking

Žádné komentáře: