O mně

Na každým blogu by dle mýho názoru nemělo chybět něco málo o autorovi. Třeba odkud je, čím se živí (a tím nemyslím jídlo) nebo jaký jsou jeho záliby. Protože všechny ty články a příspěvky podle mě prostě potřebujou vysvětlení, kterejpak cvok tohle sepsal.

Tak teda, jmenuju se Péťa a pocházím z Moravy, což lze mimo jiné i poznat podle mnou často užívané přípony –ou (oni chodijou) a dalších místních nářečných specialitek.  Konkrétně jsem z vesnice s názvem Hlubočky, která leží kousek od Olomouce, jak jde vidět v mapě. No a pro ztracený duše (a vím, že takový existujou), jsem do výřezu mapy zařadila radši i Brno. Takže doufám, že teď už opravdu všichni aspoň tuší, kde to je. I moji pražští kamarádi.

 Moje vesnice Hlubočky na mapě

Momentálně ale přebývám v Praze, kde studuju už obdivuhodným sedmým rokem na fakultě stavební Českého vysokého učení technického (ano, odtud ti pražští kamarádi :-D). A s tím, že studuju techniku i maličko souvisí, že moje slohy nejsou úplně dokonalý, ale věřte mi, že se snažím ze všech sil. K hlubšímu studiu jsem si vybrala obor Vodní hospodářství a vodní stavby, takže jsem se zařadila mezi partu vodařů, s kterýma společně jezdíme na exkurze a účastníme se nejrůznějších akcí. O vodní díla a věci s nima spojený se však zajímám i v běžným civilním životě. Při nejrůznějších výletech zajímavými vodohospodářskými informacemi obohacuju (a někdy i možná otravuju) celou svou rodinu i přátele.

   Budova fakulty

A když už jsme u té rodiny a přátel naskýtá se krásná příležitost je trochu popsat. Mou rodinu tvoří mamka s taťkou a po těch společně strávených 10 letech i můj manžel Jirka. Mám taky spoustu přátel jak ze školy, tak z různých sportovních a společenských akcí. Nebudu je tady všechny vypisovat, protože se o nich stejně dozvíte v nějakých článcích.

Já s Jirkou na Landštejně

A co mě baví? Je to určitě cestování (proto taky píšu cestovní blog, to dá rozum) a pak taky ráda sportuju. Co spojuje cestování i sport je turistika, kterou provozuju poměrně často a jakmile mám trošku času, tak někam vyrážím. Nejradši do hor.

 Vysoké Tatry - výstup na Priečné sedlo

A co se týče ostatního sportu, dřív jsem hrávala závodně stolní tenis. Ale od té doby, co jsem začala studovat v Praze, šla moje pingpongová forma od desíti k pěti. I tak ale na kdejakýho amatéra ještě stačím. Přes semestr hraju badminton, cvičím aerobic, pilates, jógu nebo chodím na kruhový tréninky a taky hodně jezdím na kole.

Na světovém poháru ve stolním tenise s legendou Jörgem Rosskopfem

V zimě se dost věnuju snowboardu a lyžím, občas to ještě proložím běžkama. Takže o sportovní aktivity nemám nouzi.  Ke všem těmto sportům (teda kromě aerobicu a jógy) mě přivedl můj taťka, za což mu patří můj velký dík. Pořád se mnou jezdí na kole, na běžkách a hlavně na snowboardu, za což ho všichni moji kamarádi obdivujou a rádi s náma vyráží na zasněžený svahy.

 Na nezapomenutelné akci Jizerské tisícovky

A v neposlední řadě jsem tak trochu blázen, co se týká sbírání pohledů, vstupenek, lístků a všemožných krámů z cest. Taky mám takovou menší úchylku v zaznamenávání si všeho možnýho do nejrůznějších deníků. A proto jednoho krásnýho dne vznikl nápad začít psát blog. Ten se na rozdíl od deníku nemůže ztratit ani shořet a je tady tak jistota, že až jednou budu v důchodě, budu si moct bez obav všechny svoje zážitky připomenout! Pokud teda budu ovládat internety.