sobota 12. března 2016

Nejvyšší vrchol celé cesty a návštěva pivovaru Coors s ochutnávkou piv (mnoha piv)

Ráno se probudíme, nějak se vystřídáme v koupelně a dokonce dostanem od hostitelů kafe. Rozloučíme se s něma a vyrážíme na první atrakci, kterou jsou Garden of the Gods (Zahrada bohů). Všude okolo sebe vidíme červený skály a mezi nima i stejně červený domečky. Jsme z toho docela unešení a to ještě ani nevíme, co nás čeká další dny! Normálně tam na zemi rostou kaktusy, z čehož máme taky zážitek a všecko si pořád fotíme. 

První skupinová selfie!

Jak se procházíme dál, vidíme taky nějaký horolezce snažící se vyšplhat na vrcholky těchto špičatých červených skal a vypadá to docela nebezpečně. Taky slyšíme prazvláštní
kejhání a po chviličce hledání objevíme divoký husy.

Červený špičatý skály

Horolezci a horolezkyně

Pak už se ale rozhodujem vyrazit dál a to na hooodně vysokou horu, která se jmenuje Pikes Peak. Moje nápady, vylízt tam pěšky jsou okamžitě zamítnuty celou skupinou. A tak se tam jako správní Američani vyvezeme autem. I když popravdě řečeno, zpětně musím uznat, že pěší výšlap by byl na několik hodin, možná desítek hodin. 

Výhled z vrcholu Pikes Peaku

Jak dorazíme nahoru, tak se nám z té výšky až zatočí hlava. A to není jen obrazný pojmenování, ale skutečná výšková nemoc – seriózně se nám točí hlava a špatně se dýchá. Jsme totiž ve 14 130 ft (stopách), což je zhruba 4300 m. A to už je pořádná výška. Taky tam kvůli tomu zas až tak dlouho nevydržíme. Pokocháme se výhledama a jedeme zase zpátky dolů. 

Zmrzlíci na vrcholu

Cesta dolů se kroutí a je to jedna serpentina za druhou, cestou se ještě kocháme těma nádhernýma panoramatama a uděláme několik pěkných videí. Po chvilce zastavíme, abychom dali odpočinout brzdám. A že je taky potřeba. Jsou úplně žhavý! Né že bysme na ně sahali, ale docela se z nich kouří a pekelně smrdí. Kluci tvrdí, že je to tím, že ještě nejsou zajetý, protože to auto je fungl nový. Anebo je to taky tím, že je to fakt hodně z kopce. Obdivujem přírodu a postupně hážem na brzdy sníh, aby se rychlejc zchladily a my zase mohli vyjet.

Sněhový chlazení brzd

Sjezd z Pikes Peaku

Další zastávka je u jezera, kde nejdřív obdivuju dřevěnej žlab, kterým teče voda společně se sedimentem a pomocí zapůjčenýho sítka si tam můžete vyrejžovat nějaký „vzácný“ kamínky. Pak jdeme k jezeru, který je skrz naskrz zamrzlý a tak na něm kluci dělají blbosti. Je zajímavý, jak se zde střetává led z jezera společně s pískem z přilehlé pláže.

Tanec na jezeře

Pak už pokračujem do Denveru, kde máme v plánu navštívit pivovar Coors. Samozřejmě tam přijedem těsně před zavíračkou a tak už jen čekáme nekonečně dlouhou frontu na poslední prohlídku a doufáme, že se tam dostaneme. Máme štěstí a tak za chvilku nasedáme do minibusu, kterej nás zaveze do centra všeho dění. Je nám řečeno, že Coors je největší pivovar na celým světě. Hned u vstupu si necháme udělat fotku a pak už každej sám pokračujeme s audioprůvodcem dál. To nejlepší na nás však čeká na konci. Tři vzorky piv zdarma! No a to bysme nebyli Češi, abychom téhle skvělé nabídky nevyužili. Vzhledem k tomu, že někdo z nás šesti musí ten náš Chevrolet dostat do místa určení, musí se jeden člen posádky obětovat a zůstat na suchu, no a jedinej, kdo z naší výpravy nepije pivo jsem já. Myslím, že mě čekají napínavý zážitky.

Na pivě v pivovaru Coors

Moje piva donesu klukům (přece to tam nenecháme) a to znamená, že už celkově vypijou čtyři. Což je zahodinu docela slušnej výkon a tak posilněni alkoholem se vydáváme k našemu autu. Jsem trošku nervózní, protože jsem s tímhle autem nikdy nejela. Je to automat, což značí, že by to mělo být fakt lehký, nicméně strach z neznáma tu je. A teď si ještě představte, že vám do toho kecají tři nalití kumpáni. Každopádně to zvládnu a bezpečně nás všechny odvezu do Dispensory, kde si koupíme nějaký sušenky. Pak už po cestě plné zatáček míříme dál až do Estes Parku, kde máme zabookovanej motel.

Grilovačka

Ubytování je fakt nádherný, všechno ve dřevě a co víc, venku je gril, kterej můžeme použít. A tak grilujeme maso, chřest, zeleninu, housky, sýr,…každej podle svýho gusta. Pak Vilda vytáhne kytaru a my si musíme dát skleničku, aby nám při tom hurónským zpěvu nevyschlo v krku!

Ubytování: Booking



Žádné komentáře: