neděle 28. února 2016

Výlety za hranice možností (Kansasu) aneb Oklahoma City

Neplánovaný akce jsou ty nejlepší! A tohle je jedna z nich. V pátek jsme byli trochu zapařit a tak sraz v sobotu ráno na zastávce nemá úplně stoprocentní účast. Vlastně se tam sejdeme jen já a Vojta. A protože to vypadá, že kluci nepřijdou, rozhodnem se, že si pro ně dojdem. Když dorazíme k nim, oba ještě spí, ale jelikož jsou to hodní a poslušní hoši, tak po našem chvilce nalíhání vstanou a asi za 10 minut se vypraví a jedeme na snídani! Po snídani je nám k jídelně přistaveno auto, který si Vojta domluvil u svýho spolužáka. A tak naše čtyřčlenná posádka vyráží do Oklahomy!

Na cestě za dobrodružstvím

Hlavním účelem tohoto výletu je to, že se Vojta jede podívat na basketbalovej zápas NBA do Oklahoma City a my, ten zbytek, jsme se k němu jen přifařili, abychom se taky podívali
někam jinam, než jen do Kansasu. Někomu to možná bude připadat divný, ale vyrazili jsme si takhle na jednodenní výlet a jeli  čtyři hodiny tam a čtyři zpátky. V Česku by mě to nikdy nenapadlo…celkově jsme ujeli skoro 1000 km, což už je skoro jako by jel člověk na dovču k moři. Ovšem čas strávenej v autě vůbec není promarněnej, ba naopak! Cestou posloucháme nejrůznější hudbu včetně u kluků oblíbenýho Řezíka, povídáme si a prostě je strašná legrace. 

Městečko Guthrie

Naší první zastávkou je městečko Guthrie, který si projdem a je fakt moc hezký. Na Ameriku je poměrně historický, domy kupodivu nejsou ze dřeva, ale z opravdových cihel a celkově to tam vypadá jako z nějakýho westernovýho filmu. A to ten pravej western teprve přijde!

Tady jako by se zastavil čas

Důvodem proč jsme si vybrali navštívit tohle malý městečko je totiž představení místních dobrovolníků, kteří se každou sobotu sejdou a zadarmo pro veřejnost zahrajou takový malý divadýlko. Trvá to asi čtvrt hodinky a má to zápletku bankovní loupeže a následnýho dopadení zločinců. Dost se tam střílí  a všude pak smrdí střelnej prach.


Každej chlap má někdy strach, že dojdou kule a střelnej prach

Po představení vidíme spoustu zvláštních aut, který kluci zkoumají. A když u jednoho stojíme asi příliš dlouho, tak normálně z obchodu vyleze jeho majitel a nadšeně nám o něm začne vyprávět. Dokonce nám otevře kapotu, aťsi můžeme podívat dovnitř.

Něco pro fanoušky motorismu

Pak už konečně dorážíme do Oklahoma City, kde toho však nestihneme příliš mnoho navštívit, neboť už je skoro 5 a veškerý muzea zavírají. Tak zvolíme variantu jít se projít k řece, kde narazíme na workoutový hřiště a trochu si tam zablbnem.

 
Česká banda u řeky Oklahoma River

Taky narazíme na perfektní strom s velmi zvláštníma kuličkama (platan západní - Platanus occidentalis). Visí ze stromu jako malý baňky, tak pro ně kluci skáčou a pak se nám je podaří rozlousknout a vevnitř jsou krásně chlupaťoučký. Mírně hypochondrickýho Alexe z těch kuliček začne všecko svědit, tak této zábavy raději necháváme a pokračujem dál.

Plody platanu

Pak už je čas, aby šel Vojta na zápas. Vyhodíme ho u Chesapeake Energy Areny, kde se zápas Oklahoma City Thunder versus Golden State Warriors odehrává. Stadion má kapacitu 18 203  diváků a jak jde vidět na fotce, bylo tam asi docela narváno.

Basketovej zápas v přímým přenosu

My jedem k obchoďáku, kde se nám po nekonečným hledání místa finálně podaří zaparkovat. Chvilku se procházíme po okolí, který je mimochodem strašně hezký. Jsou tam vodní kanály, kde plujou lodičky a všecko je krásně nasvícený. Dokonce vidíme i několik pouličních hudebníků a tanečníků. Pak už nastane čas na kino, kam se chystáme. Po dlouhým přesvědčování nakonec nejdeme na slibovanej horor, ale na Deadpoola, což taky není můj šálek kávy, nicméně lepší než horor, z kterýho by kluci měli tak akorát srandu a já strach.

 Martin na klíně

Po kině se nám ještě poštěstí sledovat posledních 5 minut zápasu na velké televizi před kinem. Je to napínavý až do samotnýho konce, kdy Warriors nečekaně otočí a porazí tak místní Thunders. Martin (jak je jeho zvykem se dostávat do průserů) začne jásat na celý kolo i přes smutek místních fanoušků. A tak ho s Alexem raději sbalíme a zmizíme, ať ještě takhle na závěr nedostanem nakládačku od místních černochů!


Žádné komentáře: