Most přes řeku Ohio a Mamutí jeskyně bez mamutů

Ráno vstanem poměrně brzo, nasnídáme se citrónovýho dortíku, kterej je tam pro nás nachystanej, dáme si k tomu zelenej čaj a vyrazíme vstříc dalšímu dobrodružství. Jedem jen chvilku a naše první zastávka je u mostu Big Four Bridge v Louisville. Je to starej ocelovej příhradovej most rozpínající se přes řeku Ohio a v jeho polovině vede hranice mezi státy Indiana a Kentucky.

The Big Four Bridge v celé své kráse

Pak se ještě procházíme ve Waterfront parku, kterej je moc hezky upravenej a je hned u řeky. Najdem tam i hezký hřiště s dřevěnýma zvířatama a já se rozhodnu
se tam pohoupat na kohoutovi. Jenže zjistím, že se nějak moc nehoupe a tak se snažím jej rozhoupat sama. Bohužel z toho vznikne dost nehezky vypadající video, který sem radši dávat nebudu.

My dva jednou nohou v Indianě a druhou v Kentucky

Pak už sedáme do auta a razíme směrem k národnímu parku Mammoth Cave (Mamutí jeskyně). Svoje jméno nemají pro to, že by v nich žili mamuti, ale protože jsou tak obrovský. Je to nejdelší systém jeskynních chodeb na světě a celkově má přes 400 mil. My samozřejmě neprojdeme všecko (škoda). Nejdřív se vydáme na historic trail, je to taková menší procházka okolo jeskyní na zemským povrchu.

Před vchodem do jeskyní

Pak se vrátíme do Visitor centra, což je něco jako takový malý muzeum, kde jsou modely nejrůznějších podzemních chodeb. Dozvíme se, že jeskyně jsou pod ochranou Unesca a spoustu dalších zajímavých informací. Podívámese taky na krátkej film o tom, jak byly jeskyně objevovány. Tak tam uvidíme fotku tohodle malýho zvířátka, který jsme včera při ubytovávání se viděli, jak leze z blízkýho kanálu...no a nebyla to noční můra, ono tam fakt bylo!

Takovej malej kanálnickej mýval

Koupíme si základní prohlídku Mammoth Passage a když čekáme než začne, všimnu si tří Němců v kostkovaných košilích. Tohle je docela zásadní okamžik pro následující článek, ale o tom až později. Jeskyněma nás provází takovej mladej frajírek ranger, od kterýho se ale dozvíme spoustu zajímavých informací.

V největším jeskynním komplexu světa

Tak například na začátku se dozvíme, že se v jeskyních dřív těžil ledek, z kterýho se pak vyráběl střelnej prach. Byl to tenkrát docela vymakanej systém. Měli tam vybudovanej kanál, kterej přiváděl vodu z venku a ta vymývala z vytěžené zeminy pouze ledek, a tak to lidi vlastně měli docela bez práce. Pak nás ranger zavede dál,kde jsou vystaveý nějaký věci, který používali Indiáni. Třeba louče a boty. No a jako asi na každé prohlídce jeskyně, i my musíme vidět pravou černočernou tmu, akorát tomuhle frajerovi se pořád nedaří zhasnout všechny světla.  Takže je tam jen taková poloviční tma, ale všichi Amíci jsou z toho samozřejmě nadšení. Ranger nám ještě na závěr povypráví historku, jak v jeskyni jeden nadšenec asi před dvaceti lety vybudoval nemocnici na léčbu TBC. Deset lidí podstoupilo tento experiment a několik dlouhých měsíců byli zavření v jeskyni. Smutnou zprávou je to, že to nikoho nevylěčílo a navíc se ještě nakazil samotnej doktůrek, kterej krátce na to zemřel. Tak to byl takovej nepovedenej pokus. Když vylízáme z jeskyně musíme projít takovým speciálním chodníčkem napuštěným vodou, která má nějak absorbovat různý bakterie, abychom nedotáhli na zemskej povrch žádnej bordel z jeskyně a nenakazili celou Ameriku nemocema z netopýrů.

Jezírko nedaleko jeskyní

Pak  už sedáme do auta a zastavujeme se u menšího jezírka, kde uděláme pár fotek a celý ho obejdeme. Následně se napojíme na dálnicí a pokračujem až k našemu ubytování, který se nachází těsně před Nashvillem. První kdo vyleze ze dveří je malej černoušek a my začneme váhat, jestli jsme tu správě. Lidi, co mají pokoj pronajímat mají být běloši. Naštěstí se záhada brzo vyřeší, jelikož zjišťujeme, že  naše paní domácí vyučuje hru na klavír a tohle je jeden z jejich žáků.

Krátký video z bloumání kolem jezírka

Protože jsme přijeli poměrně brzo, rozhodneme se se ještě projíte okolí do městskýho parku. První co nás zaujme je baseballový hřiště, kde právě probíhá zápas. Chvíli jej sledujeme a pak už jdem zpět do baráčku, kde si vaříme těstoviny s kukuřicí a s tuňákem. Večer do kuchyně přijde i pan domácí Adam, kterej si tam vaří slaninu a povídá si s náma. Je fajn dozvědět se zajímavý věci od místních. Pak už jdeme spát do našeho pokoje spát, ať jsme na zítřek svěží.

Náš příbytek u Adama a jeho ženy

Ubytování: AirBnB