pondělí 14. března 2016

Colorado National Monument, stádo jelenů a thajská večeře

Když ráno vstanem, vemem zásoby jídla a jdeme se nasnídat k holkám, který už pro nás mají připravenou překapávanou kávu. No připadáme si jako v intercontinentálu. Po jídle vyrazíme k naší první zastávce, kterou je Colorado National Monument. Je to takovej malej park s různýma kaňonama, prohlubněma, dírama a skaliskama, takže je zase co obdivovat.

My s kaňonem v zádech



Takovýhle nádherný scenérie nás provází pořád

Projedeme celej park skrz na skrz po magistrále Rim rock drive a nesčetněkrát zastavíme na Overlooku (vyhlídce), abychom se pokochali tou neskutečnou monumentálností zdejší přírody. S Kamčou máme na starost mapu a tak v ní vybereme, kudy se budou ubírat naše kroky. První menší túru tak naplánujeme po Otto´s trail, kde vidíme nějaký menší jeskyně a snažíme se najít pumu (desert lion). To se nám bohužel, nebo možná díky bohu nepovede, ale i tak pokračujem spokojeně k další stezce Windows rock trail.

Já s Kamčou a horama



Křivolakej strom a kaňony vzádu

Tu zakončíme sváčou v picnic area (svačící místo – jak příhodné). Jen co se však usadíme, začne se zvedat poněkud nepříjemnej vítr následovanej pár kapkama ze zcela černýho nebe. Zalezem proto do auta, kde sice stísněni, avšak suší dosvačíme. Když už se chceme přesunout dál, přijdou klukům zvláštní smsky o tom, že se někde blízko místa, v kterým se nacházíme ztratila malá holčička a nechyběl ani její popis. Nikdo z nás nechápe, co to má být, nicméně kdybychom náhodou nějakou potkali, jsme rozhodlí jí vrátit tam, odkud se ztratila.

Zmrzlíci na svačině
 
Tohodle jsme si chtěli dát ke sváče, ale nakonec jsme se nad ním slitovali a nechali ho žít

Pak už zamíříme do Visitor Center (návštěvnické centrum), kde je výstava o geologii oblasti a taky jsou tam různá zvířata. Ne živý, ale vycpaný. I tak vypadají dost reálně. Po cestě na ubytování mě napadne výbornej nápad, kterým je hrát Kontakt! Je to slovní hra, kde si jeden myslí slovo a ostatní na něj musí přijít. Vojta vymyslel nejlepší slovo této hry ever a podařilo se mu nemožné – tuhle hru vyhrát. Nicméně asi si to slovo nechám pro sebe, abych ho někdy mohla použít. Detailní pravidla hry zde.

Panoramata po cestě autem

Cestou z parku taky narazíme na stádo jelenů s bílýma zadkama, ke kterým se dostaneme fakt blízko a máme krásnou příležitost si je vyfotit. Po cestě se stane taky jedna velmi veselá věc. Před autem se nám převalí taková ta koule z chrastí a já nevím, co mi na tom v tu ránu přijde tak vtipný, nicméně dostanu záchvat smíchu nejmíň na půl hodiny. No asi takhle to vypadá. 

Pasoucí se zvířata

Pak už dorážíme do turistickýho městečka Moab v Utahu. Jelikož je tak turistický, ceny za ubytování jsou tam docela přepálený a proto jsme si radši žádnej motel nebookovali a odložili tento problém na později. A to později nastává právě teď večer, kdy dorážíme do Moabu a nemáme ubytování. Zachrání nás Vojtův skvělej průvodce od Lonely Planet, v němž nalezneme ubytování v hostelu jménem Lazy Lizard (Líná Ještěrka). Ubytování je tam opravdu za pár dolarů a atmosféra je víc než příjemná, takže si tam hned zarezervujeme chatičku i na následující noc. Dnes teda spíme v pokoji pro 8 lidí, nás je 6 a nechci vidět nadšení těch zbývajících dvou, kteří teprve mají dorazit.

Všichni zničeně odpočívají v pokoji

Ovšem teď to neřešíme, protže nás trápí hlad. A tak zvednem kotvy a jdeme navštívit thajskou restauraci ve městě. Jídlo je tam fakt výborný. Možná je to taky tím, že je to naše první teplý jídlo od začátku výpravy. Aby nám trochu slehlo, jdem se projít po městě. Díváme se po obchodech, že bysme si na zítra půjčili horský kola a trochu to tady pojezdili. Nicméně nás odradí cena, kdy za jednodení půjčení bysme si v Česku pomalu koupili nový kolo.

Konečně pořádný jídlo...že jo, kluci!

Pak už se vrátíme na hostel a klasicky začneme hrát na kytaru. Uprostřed našeho pokoje leží hromada igelitek a my sedíme na postelích a gaučích okolo nich. Kamča pak vtipně poznamená, že to máme místo ohně a tak se do nich při zpívání všichni poslušně díváme. Pak ale nastane hodina, kdy už se nehodí na pokoji dělat bugr s kytarou a tak se přesunem do přízemí, kde je kuchyň s jídelnou. Tam potkáme velice zajímavýho člověka jménem Nick, kterej tady natáčí nějakej akční snímek o jízdě na skútru na zasněžených vrcholcích hor. A tak jsme potkali někoho, kdo možná jednou bude i slavnej!

Náš kouzelnej hostýlek

Ubytování: hostel Lazy Lizard 

Žádné komentáře: