První den ve škole aneb seznamte se, co a s kým budu studovat

Nadešel můj první den školy. Ráno si radši přivstanu a vyrazím zavčas. V kabelce mám mapku kampusu, protože se tady zatím fakt neorientuju a myslím, že budu nucena ji použít. 

Nakonec budovu College of Engineering najdu poměrně snadno a už mi zbývá jen najít třídu. Potřebuju číslo 2144. Kroužím po celým patře, kde jsou dveře očíslovaný stylem, že někdo v podnapilým stavu šel a přiřazoval sousedícím dveřím různý čísla. No prostě není v tom žádná souslednost. Nakonec třídu objevím a říkám si, jak jsem tady brzo. Asi 8 min před začátkem. Zas tak brzo to ale není, protože ve třídě už všichni jsou. Že by tady všichni chodili tak načas? Za chvíli dorazí i profesor a my tak můžem začít hodinu.

Nová část naší fakulty - tady se bude studovat

Moje první dojmy jsou takový, že jsem nerozuměla úplně
všemu, ale to se snad časem poddá. Nějakej obraz o tom, co jsme probírali mám, takže by to mělo být v pohodě. Ve třídě jsem jedinej mezinárodní student, takže problém s jazykovou bariérou asi budu mít sama. I když po skončení hodiny se dám do řeči s nějakýma spolužákama, z kterých vyleze, že občas našemu indickýmu profesorovi taky nerozumí. Tak teď už můžu být v naprostým klidu.

A abych teda jak shrnula, co tady budu studovat a kdo mě bude učit, sepíšu tady takovej stručnej přehled.

HYDRAULIC ENGINEERING

Klasická hydraulika - počítání, vzorce a rovnice. Takže si říkám, že by ani nemuselo tak vadit, že občas nerozumím, když budu hlavně počítat. Avšak ouha, problém nastal jinde… americký jednotky. Můžete mi někdo vysvětlit, proč ti zabedněnci musí stále používat svůj prehistorickej systém, když celej zbytek světa počítá v jednotkách SI? Proč se musí výkon udávat v koňské síle? Oni snad nemají pod kapotou motory, ale koně? S tímhle asi budu válčit až do konce semestru. Pozitivní věcí je, že dokonce budeme mít i laborky, tak na ně se moc těším. Doufám, že mě Amící nezklamou.

Steward, David R.; PhD, PG

WATER AND WASTEWATER ENGINEERING

Vodárenství a stokování dohromady. Nejspíš se budou navrhovat nějaký potrubí, čerpací stanice a čistírna odpadních vod. Na tohle máme malýho Inda, kterej mluví strašně potichu a hlavně má šílenej akcent. Takže občas moc nevím, o čem točí. Ale jak už jsem říkala, nejsem sama. Ne že bych nějak chtěla podceňovat svý Americký spolužáky, ale co z nich občas vypadne, to se nestačím divit. Jakoby nestihli použít mozek, než něco vyžbleptnou. Zkrátka jejich dotazy občas pozbývají logiku.

Mathews, Alexander P.; PhD, PE

ENVIRONMENTAL ENGINEERING FUNDAMENTALS

V tomhle předmětu budem dělat všecko, co se týče životního prostředí. Půjde tady hlavně o kontaminaci vody, jak ji čistit a zajišťovat její zdravotní nezávadnost. Budem se ale učit i o znečištění vzduchu a půdy. Doufám, že se především zaměříme na tu vodu. Učitele jsem zatím viděla jen na skypu. Je to taky Ind a z rodinných důvodů přejede až o dva týdny později. Takže jsme si ho pěkně promítli na plátně a on k nám mluvil. Vypadá docela přátelsky. Ve třídě taky máme kameru, která zase snímá nás, aby viděl, jestli reagujem na jeho otázky. Tak to je docela sranda. Jo a taky kvůli jeho příliš komplikovanýmu příjmení mu máme říkat Dr. P.

Parameswaran, Prathap; PhD

NATURAL DISASTERS

Tenhle předmět je můj volitelnej. Už ho nepotřebuju kvůli studiu na ČVUT, ale jen kvůli vízu, abych měla zapsaných 12 kreditů. Moje volba nejspíš byla správná, protože zatím se mi tenhle předmět líbí nejvíc. Důvodem je nejsíš profesor, kterej má opravdu nadání učit. Všechno velmi srozumitelně vysvětluje, důležitý věci opakuje a jeho výklad dává smysl (narozdíl od ostatích). Občas to proloží nějakým videem nebo ještě lépe svou vlastní show. Je schopnej skákat před tabulí jako orangutan jenom proto, aby to všichni studenti pochopili a hlavně asi proto, aby si to zapamatovali. Je to prostě šouméén. Na tomhle videu můžete vidět, jak vysvětluje rozdíl mezi působící silou a vyvolaným napětím. 

Jo a ještě jedna taková zvláštnost, v téhle třídě před katedrou ještě sedí taková paní, která celej výklad převádí do znakové řeči pro neslyšící studenty. Dovedete si asi představit, jak se ukazuje zemětřesení a sopečná činnost. Občas se přistihnu, jak se zaujatě dívám na právě vybuchující sopku vytvořenou jejíma rukama.

Keith B. Miller, Ph.D.

Jen tak na závěr bych ráda popsala, v čem se vlastně lisí americký školství od toho našeho. Tak především se tu všude platí školné. I na veřejných univerzitách. A tomu taky odpovídá přístup profesorů. Výklad se snaží podávat se zaujetím, mají na vás čas kdykoli se jim ozvete a rádi vše znovu vysvětlí a zopakují. Musejí mít teda svatou trpělivost nebo neskutečný platy, protože za některý dotazy bych ty lidi kopla do zadku. 

Další odlišností je, že se tady známkují úkoly, elaboráty a veškerá domácí práce. Skoro každej týden se píšou online malý testíky ke zopakování učiva. Během semestru jsou navíc ještě asi 2 až 3 vetší písemky, který mají poměrně velkej podíl na konečné známce. No a na konci semestru už je jen finální test, kterej má povětšinou váhu od 20 do 40 %. Takže se hodnotí vaše snaha za celej semestr, a všecko nevisí jen na dvou hodinách, když píšete zkoušku a buď se vám prostě zadaří, anebo taky ne.

Taky tady každej umí prezentovat. Dokonce i ajťáci. Mám pocit, že většinou ani nejde o obsah, ale pouze o umění se prodat. Takže vlastně vůbec nezáleží na tom, jakou blbost plácáte, hlavně že všechny přesvědčíte, že je to ten nejlepší projekt století.

Na druhou stranu, všechno se tady tak nějak přehání. Požadavky jsou strašně vysoký, na každou hodinu by měl člověk přečíst nejmíň 20 stránek z učebnice, takže kdyby se to mělo fakt všechno poctivě dělat, tak celý dny proležíte v knihách. Jenže ono se to co? Nedělá. O všem se tady taky dlouze vypráví, ale jakmile dojde na nějaký počítaní, tak skutek utek. Mám pocit, že vyjádření neznámé ze vzorce je tady pro většinu studentů nadlidskej výkon. A to jsme na technické škole. Takže abych to shrnula, kvalita výuky vysoká, nároky až přehnané, ale jakmile dojde na hodnocení práce studentů, nároky se rapidně sníží.

Abych se ještě vrátila k těm jednotkám. Nejde mi nedat sem tenhle vše vystihující obrázek. Vlevo je americkej chaos, vpravo je uspořádanej celej zbytek světa. Díky bože, že jsem se nenarodila do toho zmatku, ale v naší krásné Evropě.

 Popletové versus normální lidi

A ještě taková perlička k jednotkám na závěr. Onehdá jsem se dozvěděla, že stopa vždycky nebyla stejná. Její velikost se měnila s velikostí chodidla současné hlavy státu. Tak to už v tom teda musel být úplnej guláš!